Geocaching…

IMG_0575Taky chodíte lovit kešky? Pokud ano, tak určitě víte, že je to bezva zábava opravdu pro celou rodinu nebo i jen pro partu kamarádů – zatím bezdětných. A pokud jste geocaching zatím neobjevili, tak se můžete seznámit. Možná vás bude tento článek inspirovat a v krásném jarním počasí vyrazíte za poklady i vy.

Pod názvem geocaching (geokešink) se skrývá sportovně turistická aktivita, jejímž cílem je hledání cache (keš, keška = skrýš, poklad, skrytá schránka) pomocí zadaných geografických souřadnic (zeměpisná šířka a délka). A to by na vysvětlení vlastně i stačilo… Nebo ne? Dobrá tedy.

Vybavení

Z výše zmíněného plyne, že keš bohužel nenajdeme tak, že vyrazíme na slepo do lesa, budeme se dívat pod pařezy a možná budeme mít štěstí… Je třeba se na lov trošku připravit doma a do terénu mít potom potřebné vybavení.

Z pohodlí domova doporučuju navštívit oficiální webovou stránku www.geocaching.com. Zde se můžete zaregistrovat a poté si prohlížet keše rozmístěné po celém světě. U každé keše jsou uvedeny údaje, díky kterým ji můžete najít. Na svém účtu si pak můžete své úlovky zapisovat a můžete si zde taky nechat dělat různé statistiky – například se třeba dozvíte, který den je „váš lovecký“. Většina uživatelů ještě doplní k dané (ulovené) keši nějakou zajímavou  informaci nebo třeba fotografie z místa nálezu apod. Tyhle informace (kromě soukromých) jsou potom dostupné všem ostatním zaregistrovaným uživatelům. V případě, že vlastníte “chytrý” telefon, tak tyhle věci samozřejmě můžete dělat přímo venku – pokud se tedy připojíte k internetu.

Snímek obrazovky 2015-05-10 v 21.40.07

Seznam nalezených keší (výřez).

Abyste poté mohli schránku v terénu najít, budete přinejmenším potřebovat podrobnou mapu. Je ale fakt, že hledač keší (geocacher – česky geokačer nebo jen kačer) s papírovou mapou je v dnešní době asi trošku rarita. Ovšem dá se to v případě, že nemáte přímo GPS  přijímač, či chytrý telefon s nějakou gps aplikací. Díky těmto přístrojům je hledání snadnější – dokážou totiž určit vaši přesnou polohu na Zemi a podle toho vám přímo ukážou směr a vzdálenost ke keši. Předtím samozřejmě bylo nutné zadat do GPS nebo do aplikace v telefonu hledané zeměpisné souřadnice (zjištěné například z výše uvedeného webu).

Nález docela velké kešky, ve které bylo opravdu hodně pokladů.

Pokud jste na tom jako já a GPS či chytrý telefon (zatím) pořád nevlastníte, tak se té papírové mapy nebojte a nenechte se odradit – jednoznačně to budete mít dobrodružnější. Ovšem je fér napsat, že i o dost složitější. Základní schopnost orientace a čtení v mapě je nutná (buzola a znalost pojmu azimut vítána). Ale i tak se můžete zatoulat někam jinam  – papírová mapa vás totiž (narozdíl od GPS) neupozorní, že jste úplně jinde než máte být. Manžel (majitel iPhone) v tomto místě poznamenal, že do papírové mapy by už teda nešel. Já klidně jo, takže jak vidíte, tak i zde platí „100 lidí – 100 názorů“.

Keš

P1090194
Zápis do logbooku.

Slovem keš (cache) se označuje schránka, která je ukrytá v místě, na které odkazují souřadnice. Většinou jde o nějakou voděodolnou krabičku, ve které se nacházejí „věci“. Jaké? To je různé a záleží na velikosti a typu kešky. Nejjednodušší je keš s pokladem  – krabička a v ní nějaké „cennosti“, většinou pro děti. Proto tam nejčastěji najdete hračky z Kinder, odznáčky, nějaké kartičky, přívěsky apod. Jídlo a peníze se nedávají. Poklad z kešky si můžete vzít domů, ale pozor, musíte tam naoplátku něco dát. To je pravidlo geocachingu. Dále jsou kešky, ve kterých najdete jen zprávu (zašifrovanou) a až rozluštění zprávy vás nasměruje na místo, kde se dá najít poklad. Existují i série keší tzv. multi cache  – první nalezená vás odkáže na druhou, druhá na třetí atd. až se dostanete k finální skrýši. Typů kešek je opravdu hodně, což zjistíte sami, pokud se do toho dáte nebo si o tom jen budete číst na netu.

Velikost kešek je také různá, na některá místa se dá schovat i větší plastová krabička plná věcí, někde najdete jen malý plastový váleček (pamatujete na plastové obaly na filmy do foťáku?). Ale v každé keši by měl být tzv. logbook, což je papírek či sešitek, do kterého se zapíšou úspěšní hledači (datum a jméno nebo přezdívka).

Toť asi vše, co se týká suchých informací potřebných ke startu. Tento příspěvek slouží jako předčlánek k připravovanému článku „Hurá za pokladem – geocaching s dětmi“. Bude brzy k přečtení na vašich oblíbených 🙂 stránkách zde a taky zde.

Pěkný den

podpis mini

P.S. Celkem pěkný web v češtině, kde se dají čerpat informace je zde: http://kesky.cz/zaciname-s-geocachingem/ nebo na Wikipedii.

Jana Červinková Žáčková

Mamka dvou kluků divokých, učitelka lyžování, nepraktikující geografka, ale praktikující obdivovatelka přírody, čtenářka knih, zahradnice… Více o mě najdete tady >>

Komentáře